Posted on

Občas se mě někdo ptá, jak jde život se čtyřmi dětmi. Chápu tu otázku, i když někdy mě až lehce pobouří. Proč tolik údivu, vždyť mám jen čtyři děti. Samozřejmě že přicházejí chvíle, kdy mám pocit, že mi praskne žilka. Ale není to zas tak často. A navíc k takovému stavu mě většinou přivede jedno dítko a né čtyři. Chci říct, že se mám krásně. Jsem podruhé na mateřské, a tak s vděčností vychutnávám každé nové ráno, kdy nemusím spěchat, abych někde byla včas. Dokonce zažívám ten luxus, že můžu postát u právě obrážejícího habru a počkat si na další padající list, který dává prostor novému životu. Jsem zase na své zahradě, kde můžu třeba třikrát za dopoledne kontrolovat, co kde raší. Mám se moc dobře.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *